V extralize nás asi nechtěli

Teplice – Hokejbalové Rondo Teplice vzniklo před třinácti lety. Z okresní soutěže se postupem času toužilo probít až do extraligy. V minulé sezóně k ní mělo velmi blízko, brána do nejvyšší soutěže se ale rázně zabouchla. Předseda klubu Josef Brda si myslí, že elita Teplice nechtěla, stejně tak jako nechtěla i jiné kluby. V následujícím ročníku bylo jasné, že se Tepličtí mezi smetánku dostat nemůžou. Demotivované mužstvo se sice dostalo do play off, v něm ale nestačilo na Opavu. Znechucený Brda už nemá sílu dál proti systému bojovat, Rondo může zmizet z hokejbalové mapy, stejně jako loni ze stejných důvodů zmizel extraligový Třinec.

Rondo před rokem sahalo po extralize, bohužel na ni nedosáhlo. Proč to nevyšlo?
Chybělo opravdu málo. Sezóna nám vyšla, až ve finále nás dokázal porazit Rakovník. Po pěti letech jsme prohráli sérii play-off. Před tím jsme získávali jeden mistrovský pohár za druhým, postupovali jsme pořád nahoru. Zastavili jsme se až před branami extraligy. 

 

Po porážce od Rakovníka jste ale ještě hráli baráž. Ta však byla nejprve zrušená, poté zase obnovená. Jak je možné, že se s ní takto šachovalo?
Už v době, kdy jsme hráli finále, jsem věděl, že nás ani Rakovník do extraligy nechtějí. Těch signálů bylo více, mluvil jsem s řadou lidí, oficiální verze byla ta, že chybí mládež, HCM (hokejbalové centrum mládeže).  V propozicích na sezónu o tom zmínka nebyla, proto to rozhodnutí bylo celkem divné.

 

Baráž se nakonec ale přece jen odehrála. Co se stalo, že byla obnovená?
Po skončení play-off jsem si volal s předsedou sportovně technické komise, který řekl, že baráž je zrušená, což mi následně potvrdila další řada lidí, dokonce bylo i vydáno rozhodnutí o zrušení. Vypadalo to, že kvůli HCM nepustí do extraligy ani Rakovník. Následkem byla řada stížností od klubů, předseda svazu Kozel proto rozhodl o tom, že se baráž odehraje. 

 

To byla tedy nakonec dobrá zpráva.
Jak se to vezme. Baráž sice byla, ale stále nebylo jasné, jestli bychom v případě úspěchu mohli hrát extraligu, kvůli HCM, kvůli hřišti, atd. Můj osobní názor je, že nemohli. Navíc od konce play-off se baráž hrála až za tři týdny, my mezitím ukončili sezónu, kluci odjeli na dovolenou, protože se původně hrát nemělo…

 

To musel být velký handicap. Není proto divu, že jste v baráži neuspěli!
Přesně tak, s Hradcem Králové jsme dvakrát prohráli. Soupeř byl lepší, my však nemohli nasadit kompletní tým, protože řada hráčů dle předchozího rozhodnutí již měla jiné plány. Jen tak pro zajímavost: v Hradci byl dějištěm stadion, kde se hrála extraliga, ale podmínky extraligové zdaleka nebyly; na částech hřiště chyběl plastový povrch, do kabiny se nám nevešlo ani deset hráčů, rozhodčí se převlékali v učebně chemie, kde měli osobní věci položené na školních lavicích… To bylo hodně úsměvné. Přitom nám hned říkali, že stadion, kde by se dala hrát extraliga, nemáme, tak co bychom v extralize dělali… 

 

Před začátkem letošní sezóny jste ve spolupráci se svazem uspořádali nábor dětí. Jak akce dopadla a k čemu byla dobrá?
Už na konci loňské sezóny jsem vedl jednání s tehdejším předsedou svazu panu Kozlem, který chápal to, že zřízení mládežnických týmů a hlavně zázemí pro ně není otázkou jednoho roku. Domluvili jsme se na individuálním plánu, který bude možný plnit hlavně ze strany klubu, tak abychom v případě postupu mohli hrát extraligu.  Než ale letošní sezóna začala, předseda svazu na svou pozici rezignoval a všechno bylo jinak. Původní slovní dohoda již pod novým předsedou neplatila. I přesto nábor proběhl, účast mládeže však byla nízká, podařilo se sehnat šest dětí. 

 

To nestačí ani na jeden tým, že?
Bohužel, navíc ty děti nejsou ani ve stejné věkové kategorii. Připravujeme je, ale na to, aby hrály soutěž, to zatím není.

 

Následek byl tedy jasný, status HCM byl pro vás pasé…
Je to tak.  Ono nejde jen o děti, je tam spousta dalších nesmyslných podmínek pro sport, jako je hokejbal. Vždyť například trenéři s licencí B, nejsou ani v první lize. Požadovaná je i jednotná výstroj a výbava hráčů, spousta sportovního náčiní a podobně.

 

To mi trochu připomíná, že se chce hokejbal rovnat hokeji.
Možná to tak dle podmínek, které chce svaz od klubů, vypadá, ale na druhou stranu není zpětná vazba. Srovnání s hokejem je nereálné, vždyť tam přijde dítě a od svazu dostane veškerou výzbroj, tady vám svaz nedá ani jednu hokejku na klub.

 

Srovnávat hokejbal a hokej ale asi nelze.
Podívejme se na florbal, jakou má propagaci. Nedávno bylo v TV Superfinále z O2 Arény, kolik tam bylo lidí. To není za celou sezónu na extralize.  V televizi vám běží fotbal na nejnižší úrovni, ale z hokejbalového sezóny nebyl odvysílaný v TV ani jeden zápas.  

 

Proč ?
To asi není otázka pro mě. Nevím, jak funguje svazový marketing, jak jednají se sponzory, kde se prezentují. Když jsem se účastnil jedné valné hromady svazu, byla tam přednesena zpráva o výsledku  hospodaření společnosti  Sport Marketing, která byla záporná. Reakce?  Žádná, nic se neděje. To se asi pak těžko hokejbal někam posune. Dovedete si představit, že klub, společnost funguje ve ztrátě a nic se neděje.

 

Co podle Vás vůbec tedy funguje ?
Zdá se mi, že jediné co funguje pro týmy, je komise rozhodčích; tedy nevím, jak jednotliví členové, ale minimálně předseda komise ČMSHb a také předseda a členové tady na severu. Týmy si pochopitelně vždy něco na rozhodčího najdou, ale v hokejbale jsou na hřišti jen dva. V hokeji čtyři, a chyby dělají také. Každý rok mají školení a testy, jejich odměny jsou nízké a náhrady ještě nižší. V globále jich však má většina vysokou úroveň, i když jednu připomínku bych měl – svaz se řídí heslem „mládí vpřed“, ale tady to úplně není ku prospěchu, zkušenost, cit a respekt si rozhodčí musí vybudovat. 

 

Pojďme k pro Rondo právě skončené sezóně. Jaká byla její základní část?
Začátek se nám celkem povedl, prvních osm kol jsme neprohráli, ale už byla znát ztráta motivace. Většině po náboru bylo jasné, že extraliga je pro nás tabu, což bylo cítit hlavně v utkáních venku, kdy nás často nebylo ani deset. Někteří hráči nehráli pak ani doma.

 

Proč jste místo nich nesehnal jiné hráče? Chybí chuť hrát druhou nejvyšší soutěž?
Vypadá to tak. Oslovil jsem před sezónou i v jejím průběhu dost hráčů odjinud, ochotných bylo vypomoci pět. Ti ostatní raději budou mít 60 bodů v nižší soutěži, díky kterým si budou honit ego proti 40letým hráčům, co to hrají pro žízeň.  Problémem je také nesmyslný zákaz svazu, který říká, že hráč nesmí přeskočit na střídavý start o více jak dvě soutěže. Záměrem tohoto zákazu asi mělo být to, aby extraligoví hráči nehráli okresní soutěže, jenže právě k tomu dochází, protože většina extraligových týmů má své rezervní týmy v nižších soutěžích a tak střídavý start do okresní soutěže problémem není. My máme béčko. V létě se jevil dobře Bačák, začal v okresní lize, vyhrál bodování v první sezóně, v dvaceti zápasech měl 60 bodů. V áčku pak v osmi zápasech nasbíral 11 bodů. Těch mladých je v okresu dost, ale ne každý je ochotný kvůli tomu přestoupit a mít méně času na hřišti, než když hraje okres. O cestování nemluvě.  

 

Výsledkem nakonec byla na poslední chvíli uhraná osmá pozice, zaručující play-off.
Ano, nakonec to tak dopadlo, dostali jsme se tam jen tak tak. Čekala nás čtvrtfinálová série s Opavou, vítězem základní části, která prohrála z 22 utkání jediné. V prvním duelu jsme ji doma porazili, v Opavě jsme v deseti, respektive devíti hráčích prohráli 3:6 a 3:4. Při vší úctě k soupeři si dovolím tvrdit, že by s námi v minulém roce neměli šanci. Myslím si, že soutěž nevyhrají. 

 

V soutěži, kterou hrajete, se za soupeři jezdí přes celou republiku. Proč není druhá nejvyšší soutěž rozdělená na skupiny?
Bohužel, i v 2. hokejové lize, ve které si chlapi něco vydělají, se hraje na tři skupiny. My hráli loni s dvaceti a letos s osmnácti týmy jednu soutěž, a to čistě amatérsky. Cestuje se více jak v extralize. Z toho vyplývá, že v současné době je 1. liga dražší než extraliga.

 

Náklady na sezónu jsou tedy vysoké, kompenzuje je nějak svaz?
Ani náhodou, nás vyjde sezóna tak na 200 000,-. Svazu dáme startovné 50 000,- a co za to? Nic, za druhé místo jsme dostali medaile z pouti a pohár který má 30 centimetrů. Ještě bych málem zapomněl, že letos po sezóně a půl nám poslali vestu pro hlavní pořadatele s logem svazu.  A také plakáty na MS v hokejbale, které se koná v letošním roce. Za výlep svaz slíbil lístky, ale zatím nic. 

 

Jak těžko sháníte peníze na zajištění soutěže?
Hlavní partneři nám pomáhají delší dobu, hlavně firma Jacer. Významně pomohla i 1. izolační Alfa, která kdysi významně podporovala i republikový hokejbal, ale už se jí nelíbí filozofie svazu.  Pak máme samozřejmě i řadu menších partnerů. Všem patří díky, bez nich by to nešlo. 

 

Když vás tak poslouchám, asi se vám nebude chtít dál pokračovat ve vedení klubu. Úspěšná doba Ronda končí….
Bohužel ano. Od roku 2004, kdy jsem celek zakládal a vůbec neměl takové ambice, jsme dosáhli dosti úspěchů: pětkrát jsme vyhráli titul, v roce 2014 Český pohár, byli jsme pátí na Světovém poháru. Byly to hezké časy, je na co vzpomínat. Za současné situace ale opravdu není jiné východisko, ambice na extraligu jsou, ale systém je proti. Finančně i časově náročnou 1. ligu za větší peníze jak extraligu hrát nebudeme, i k partnerům by to nebylo fér. V neposlední řadě nechci a nebudu podporovat nefunkční systém. 

 

Bude to tedy úplný konec klubu?
Zatím je to čerstvé. Je možné, že se přihlásíme do některé nižší soutěže. Z nich mám totiž pocit, že jsou dělané pro týmy, bez nich by totiž pokračování hokejbalu bylo nemožné. Pracujeme také ještě s mládežníky, minimálně letošní rok s nimi budeme pokračovat. Sice ty tréninky nejsou na vysoké úrovni, ale děti to baví, a o tom to je.